Z řeckého Korfu rychlolodí do Albánie

Po delší době jsem opět na scéně a tentokrát přicházím s článkem o cestě, která byla opravdu neplánovaná. Albánie mě naprosto učarovala.

Týden před odevzdáním bakalářské práce se nám s kamarádkou naskytla příležitost vycestovat na řecký ostrov Korfu. Co bychom to byly za cestovatelky, kdybychom to odmítly jen kvůli bakalářce, že? A tak jsme sbalily kufry a vyrazily vstříc dalšímu dobrodružství. Byly jsme ubytovány v krásné vile na severu ostrova, v městečku Acharavi. Mezi vilou a mnou proběhla láska na první pohled hned po příjezdu. Při pohledu na nádherně osvětlený bazén a závanu vůně ibišku jsem se nemohla dočkat rána. Musím podotknout, že tahle vila měla opravdu perfektní dovolenkovou atmosféru. Na bakalářku a zkoušku z podnikovky a účetnictví jsem v tu chvíli úplně zapomněla. Přísun čerstvého ovoce každý den také nebyl úplně od věci, meruňky nám totiž padaly rovnou do klína.

Pojďme se podívat na místa, která jsme navštívily 

Zátoka lásky v Sidari -  Náš první výlet směřoval do nedalekého městečka Sidari. Slyšely jsme o tom, že se tam nachází zátoka lásky a krásné skalní útvary a útesy. A tak nám nezbylo nic jiného, než se tam místním autobusem vydat. Hned po výstupu z autobusu nám vyhládlo, a tak jsme navštívily restauraci U tří prasátek, abychom ochutnaly nějakou místní specialitu. Jehněčí s kozím sýrem, bramborami a zeleninou bylo jasnou volbou. Po vydatném obědě následovala procházka po pobřeží a výstup nad zátoku lásky, kterou jsme pozorovaly zvrchu. Byla to nádhera, no posuďte sami. 

Hlavní město Korfu - Hlavním městěm ostrova Korfu, je stejnojmenné Korfu. Opět jsme vyrazily místním autobusem a cesta trvala zhruba hodinu a půl. Samotný ostrov je velice hornatý a je jedním z nejvíce zelených ostrovů Řecka. Cestu autobusem můžu s klidem označit za panoramatickou vyhlídkovou jízdu. Už jen samotná cesta pro nás byla velikým zážitkem. Staré město Korfu je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO a nabízí opravdu nádherné památky například Starou a Novou pevnost a další. Já osobně preferuju přírodní památky a vyhlídky, výklad o historii odemně tedy nečekejte :). 

Modrá laguna (Blue Lagoon) - Také se nám naskytla možnost vidět místo, kde se natáčel film Modrá laguna. Co si budeme povídat, ten film miluju, takže jsem tam nemohla chybět. Modrá laguna není na Korfu, ale u řecké pevniny. Na lodi panovala pravá řecká atmosféra a nechyběl ani výborný gastronomický zážitek. Když se loď blížila k cíli, okolo začali poskakovat delfíni. V tu chvíli jsem nevěřila svým očím a připadala si jako Alenka v říši divů. Plaváni v průzračné vodě s pestrobarevnými rybkami ve mě ponechalo zážitek do konce života.

Parga - Dalším místem bylo přímořské město ležící v severozápadním Řecku. Jedná se o malebné městečko s mnoha kostelíčky a barevnými domky. Na kopci se nachází historický hrad, který nabízí nádherný výhled na město, moře a malé ostrůvky. Pokud si chcete zaplavat, je pro vás Parga naprosto ideálním místem, nejsou tu totiž skoro žádné vlny. Na pobřeží najdete nespočet kouzelných uliček, restaurací a stánků se zmrzlinou, kterým zkrátka nelze odolat.

Albánie - Ten nejlepší výlet jsme si nechaly na poslední den. Rozhodly jsme se vyrazit rychlolodí do Albánie. Od ostrova Korfu je to totiž opravdu kousek. Jelikož Albánie zatím nepatří do EU, prošly jsme několika celními kontrolami a také platily přístavní poplatek 10 euro. Zaplatily jsme si výlet s průvodcem a vyrazily s anglickou skupinkou do vnitrozemí. První zastávkou byl národní park Butrint, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Průvodce nám v tom největším pařáku statečně povídal o řeckých stavbách starých asi 2 tisíce let. Po vyčerpávající návštěvě národního parku jsme se všichni vydali dál do vnitrozemí a konkrétně na přírodní úkaz zvaný Blue Eye. Jedná se o silný krasový pramen vyvěrající nedaleko městečka Gjirokaster. Křišťálová voda tvoří kruhové jezírko, ze kterého vytéká řeka Bistrica. Podle našeho průvodce je hloubka jezírka 50 metrů - na internetu jsem se však dočetla, že se francouzští potápěči dostali do hloubky 70 metrů a stále nebyli u dna! Kde je tedy pravda? Kdo ví. Voda v jezírku je strašně studená a trochu slaná, kolem je nádherná příroda a poletují tu tyrkysově modré vážky. Tenhle výlet opravdu stál za to, cítila jsem se jako v sedmém nebi.